Nějak se nám to s ITEREM komplikuje http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=609071
Nejen že tohle první zařízení větších rozměrů, které má sloužit prakticky stejně jen na testy nebude možná stát ani po 70 letech od počátku teoretického výzkumu v této oblasti, ale možná kvůli opětovnému zvýšení nákladů nebude stát vůbec.
Kdo si říká že je to jen nějaký projekt na kterém nesejde se šeredně plete. Jde totiž o jednu z minima možností jakým lidstvo může za pár desítek let vyřešit očekávanou energetickou krizi
Já viděl v sobotu dokument na ČT2 a tam se o tomto také zmiňovali, že vodík není vhodný. Při reakci vzniká moc tepla, které ničí plášť reaktoru a ten je nutný častěji měnit. Naopak vyzdvihovali výhodu helia, který má podobné vlastnosti, ale netrpí zmíněnými problémy. Ale také to není úplně jednoduché, na zemi ho není moc a bylo by potřeba ho vozit z Měsíce, kde je ho naopak podle všeho až až. Takže už pomalu začaly závody, kdo se první dostane po dlouhé odmlce na Měsíc a začne tam těžit. Samozřejmě, že u toho je USA, Rusko a pozadu nechtějí zůstat ani ostatní. Jsem zvědavý, jak moc je to reálné a jak moc sen. Chtějí to stihnout do konce druhého desetiletí.
Pokud vím tak plánovaná fůze by měla být mezi izotopy plynného vodíku deuteria a tritia. Obrovskou výhodou měla být především dostupnost, jelikož deutria máme spousty a tritium víme jak dostat z litihia, kterého máme také dostatek.
Problém s teplotou určitě je, jelikož 150 miliónů ºC při kterých k fůzi dochází je opravdu hodně. Proto se i dlouhá léta polemizuje o možnosti studené fůze, ale to je zatím prakticky sci-fi.
Je to opravdu síla a právě proto je ten projekt tak náročný a jeho realizace trvá tak dlouho. Dalším z problémů je samotný impulz který by reakci spustil atd..
Když si vezmete energii která bude nutná k chlazení a udržení fůze v chodu, je velký problém nakonec něco málo energie vůbec získat, prý by se to ale mělo podařit.
Kvůli tomuhle všemu se mnozí vědci zabývali možností studené fůze, která by sice nedávala zdaleka takové množství energie, ale na druhou stranu by nebyla tak náročná na reakci a celkový provoz. Bohužel zatím bez oficiálně ověřených výsledků
Forest sa nemyli, naozaj na uspesnu fuziu v pozemskych podmienkach je potrebnych cez 100 mln Kelvinov. Ale je taktiez pravda, ze v centrach beznych hviezd je cca 15 mln Kelvinov - reakcia tam ale prebieha len vdaka tunelovemu efektu, co je kvantovy efekt ktory umoznuje prebehnutie reakcie aj ked nie je splnena prahova hodnota energie (je to to iste ak keby sme chceli prejst cez kopec vysky napr. 5 km ale podarilo by sa nam to aj ked by sme vyliezli len do dvoch kilometrov - je to mozne len v kvantovom svete).
Hviezdy su vsak ohromne reaktory kde je dostatok hmoty, takze aj ked je tunelovym efektom uspesnych len mizivy zlomok reakcii, staci to na to aby hviezda fungovala.
Ale v pozemskych podmienkach sa na kvantovy jav nemozme spoliehat, pretoze pri tak malych rozmeroch reaktoru by tam prebehlo len par reakcii, co na udrzatelnu fuziu vobec nestaci.
Co sa tyka tej ziskanej energie, tak to az taky problem nie je - japoncom sa uz pred rokmi podarilo ziskat z takehoto zariadenia viac energie ako do neho vlozili (myslim ze ten uspesny reaktor sa volal JT60, a doteraz s nim drzia svetovy rekord). Aj preto sa len tazko pred dvoma rokmi vzdavali prestavy, ze ITER nebude v Japonsku. Bolo to pravdepdobne nedobre rozhodnutie, pretoze postavit ITER v Japonsku by bolo lacnejsie - mali tam totiz uz vela existujucich struktur (budovy, atd), ktore by cely projekt o nieco zlacnili :-/
Jediny problem (zato vsak obrovsky) je v tom, ze japonsky reaktor treba zvacsit - a to je nesmierne narocne...
Kazdopadne, ak by sa aj oneskoril nastup fuznych reaktorov, tak tu mame este uzitocnu nahradu na par desatroci az storoci (kym sa minie uran na Zemi, a kym ho nebudeme tazit z asteroidov) - reaktor spojeny s urychlovacom..
It is by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Свобода капиталистического общества всегда остается приблизительно такой же, какова была свобода в древних греческих республиках: свобода для рабовладельцев. [В.И. Ульянов]
Inak, koho zaujima koncept tychto novych reaktorov v kombinacii s urychlovacom podrobnejsie, wikipedia ma pekny uvod do problematiky.
A koho zaujimaju ekonomicke aspekty (napr. odhad ceny takto vyrobenej energie), tu je pekna analyza od autora myslienky a jeho kolegov (btw, autorom je sikovny fyzik Carlo Rubbia, byvali riaditel CERNu).
It is by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Свобода капиталистического общества всегда остается приблизительно такой же, какова была свобода в древних греческих республиках: свобода для рабовладельцев. [В.И. Ульянов]
Ak sa vam clanok paci, mozte zan pripadne aj zahlasovat na vybrali.sme.sk
It is by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Свобода капиталистического общества всегда остается приблизительно такой же, какова была свобода в древних греческих республиках: свобода для рабовладельцев. [В.И. Ульянов]
Přečetl jsem na jeden zátah, velice srozumitelné i pro člověka s alespoň základními znalostmi (pro mě ).
Nerozumím snad jediné věci : na konci odstavce Skutočne žiadne neutróny ani indukovaná radiácia? je pasáž :
Z biologického hľadiska sa pred samotným gama žiarením z takéhoto reaktora dá spoľahlivo ochrániť napr. vrstvou olova, betónu alebo aj obyčajnej vody (pre konkrétnu predstavu - 20 centimetrov hrubá vrstva olova zníži intenzitu gama žiarenia viac než miliónkrát, rovnaký efekt má 1,2 metra hrubá vrstva betónu, alebo aj metrová vrstva vody uzavretá z oboch strán 18 centimetrovou oceľovou platňou).
Z toho vyplávý, že 20cm Pb má stejnou schopnost pohltit gama záření jako 18cm Fe + 1,2m H2O + 18cm Fe (neberu teď v úvahu že průmyslové olovo není 100% Pb a ocel není 100% Fe).
Mohl bys prosím pro představu uvést kolik by bylo třeba pouze ocelové stěny, nebo pouze vodní stěny. Ze zmíněného nevyplývá, jestli je ocel tak dobrá, nebo voda tak špatná .
Na wiki jsem našel info jen pro olovo a beton (1cm olova ~ 6cm betonu).
vkliber: podle mně tam má byt 18 milimetrová deska ze železa. Každopádně si to možeš spočítat:
I = I(0)*e^(-ud)
kde I je intenzita, kterou chceš spočítat, I(0) je původní intenzita, e je Eulerovo číslo, u (mikro) je koeficient charakterizující danou látku (tady pro prvky a tady pro látky) a d je tloušťka materiálu. Nenašel jsem lepší tabulky pro ty hodnoty "mikro", tyto jsou vztaženy na hustotu, takže si najdeš materiál, rozklikneš si graf, v něm pro energii záření, kterou chceš (1MeV je asi tak akorát) najdeš hodotu (mikro)/(hustota), vynásobíš hustotou látky a dostaneš ten koeficient, se kterým možeš počítat dál. Když ten vzorec upravím pro 1 000 000x menší záření, tak vyjde něco takového (přibližně):
d = 13,82/(hustota*mikro) [cm]
Hustotu dosazuj v g/cm3, mikro ber tak, jak je v tabulce
EDIT: pro energii 1MeV a 1000000 zmenšení inteenzity mně vychází pro olovo 17,2cm, pro železo 29,4cm a pro zlato 10,3cm
K tvojej otazke - voda je na tom podstatne horsie ako ocel, ale stale v rozmedzi uzitocneho tienenia, je lacna a tieni nielen gama ziarenie. Avsak bez uzavretia v nejakom pevnom materialy sa voda samozrejme pouzit neda, preto som uviedol spojenie s ocelovou platnou.
Ak ta ale zaujimaju vlastnosti tienenia pre gama ziarenie kazdeho z materialov osobitne, tak rovnaku tieniacu schopnost ako 20 cm olova (cize cca milionnasobne znizenie intenzity ziarenia, ktore je btw viac ako je v realite potrebne) ma 3,6 metra vody, alebo 50 cm ocele.
Pre hruby odhad to nie je potrebne prilis komplikovat, takze postacuje zobrat referencne hodnoty pre priemerne energie gama ziarenia v radioaktivnom spade. Peknu prehladnu tabulku najdes napr. tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Radiation_ ... ing_design
(hanbanaroda - ocel nie je ciste zelezo, ale ma primesy siry, uhliku, chromu atd, preto ti vysla mensia hrubka).
It is by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Свобода капиталистического общества всегда остается приблизительно такой же, какова была свобода в древних греческих республиках: свобода для рабовладельцев. [В.И. Ульянов]
duro perfecto. mel bych jen par nametek k vypoctu nutneho stineni. nepocitas s druhotnejma efektkama pri interakci ruznych druhu zareni s matrošem použitým a jejich transformaci na šajn jiny jinak pruchodny stiněnim. to je nutno prosetrit a zohlednit. ac pri ruznejch typech fuznich reakci prevlada zareni jisteho typu, stineni s nim dela divky. ale tesim se na pokracovani
např. alfa zareni odstiniš kusem paperku (treba novin) , ale zalezi jakej tisk (prvky v barve tam sou) je na strne prilehle. mohou produkovat radonek a ten si nadechnes a mas na raka plic zadelano i za stinenim gdyz ho nadejchavas. ale to sou jen blbe keci od nejaderneho nefyzika. jinak fakt fajn
Mě osobně nejvíce zaujal výraz netermizovaná plazma. Kdysi jsem ve školách pochytil, že je plazma horká (hvězdy, tokamak) a chladná (třeba ta, co se projevuje jako polární záře), možná by se našla i vlažná (plamen ohně), což asi není ani jedno z toho. Z textu jsem pochopil, že je to plazma, která není v tepelné rovnováze, tedy cyklicky chladne a ohřívá se (něco jako pokusy o udržení plazmy rázy laseru - je to pořád aktuální)? To je asi v principu něco zcela jiného, než TWR, tam jde pořád o štěpnou reakci.(?)
Článek opravdu super, s četl jsem jej s velkým potěšením. Ani slovo zbytečné, téměř matematicky hutný text a přitom čtivý a srozumitelný.
Naposledy upravil(a) nenym dne úte 31 led, 2012 15:00, celkem upraveno 1 x.
Blíží se konsolidační balíček pětikolky; šetřím trojbojem - piji staré víno, jím plesnivé sýry a jezdím v autě bez střechy. UotD 767x
1x 3x 9x 12x
nenym to je tezko posoudit, gdyz si nemohu promluvet s tvou starou. jsi plazma chladna, horka neb normalni? ze si plazma o tom snad ani ty nepochybujes
Duro: Ale však mně je to jasné. Jenom jsem chtěl uvést způsob, jak si to přibližně zjistit z různých materiálů (třeba šedá kůra mozková - 2 m ). Navíc stejný materiál zeslabuje každou část spektra gama záření jinak, nemluvě o kombinaci různých materiálů. Jinak se tam stejně místo vody použije těžký beton (nejspíš barytový), je to nejlevnější řešení.
Mohl bych se zeptat, jakým způsobem má být jímána energie? Nebo to bude obsahem další části článku?
Jiri, ano, samozrejme tienenie roznych druhov ziarenia je komplexna zalezitost, preto sa aj na dalsom mieste v clanku pise o tieneni borom 10, atd. Dane cisla sluzia pre ucely hrubej predstavy o schopnosti tienenia pred gama ziarenim, ktore su popri neutronoch v clanku dolezite. Pretoze predpokladam, ze ludia zvacsa nemaju ani pribliznu predstavu, aka hruba vrstva akeho materialu dokaze priblizne kolkokrat gama ziarenie pohltit.
Nenyme, netermalizovanu plazmu si popisal v podstate spravne. Povodne bol clanok jeden celok, ale narastol do takych rozmerov, ze musel byt rozdeleny na dve casti. Netermalizovana plazma je explicitnejsie definovana v druhej casti. Ale spravne si usudil, ze je to plazma v tepelnej nerovnovahe, nemusi ist sice prave o pulzny rezim (zohrievanie/ochladzovanie), ale dolezite je, ze priestorovo v takej plazme nedochadza k intenzivnej vymene kinetickej energie medzi jednotlivymi ionmi a elektronmi. Cize iony sa navzajom nezohrievaju, nesiri sa tam razova sokova vlna sposobena energiou uvolnenou pri fuzii jadier, ktora by zohrievala plazmu. Ionom nie je dovolene si tuto energiu vymienat. Termalizacia je extremne rychly proces, napr. v laserovej fuzii k termalizacii dochadza (stacia na to miliontiny sekundy), a je velkou komplikaciou fuzie. Da sa jej ale vyhnut (jeden z projektov v druhej casti, ktory uz dosiahol uspesnu fuziu, je zalozeny prave na tomto principe), pripadne sa daju potlacit jej negativne efekty, a to minimalne dvoma realistickymi sposobmi - tomu bude venovana cela jedna kapitola v druhej casti.
Hanbanaroda - ano, o konverzii energie bude jeden odstavec v druhej casti, ale pomerne kratky, len princip, kedze najskor treba energiu vyrobit, az potom ju mozme konvergovat, takze to nepovazujem za uplne crucial. V zasade vsak tieto reaktory mozu pracovat bud v klasickom tepelnom rezime (parna turbina), alebo aj priamou konverziou energie (alfa castice a RTG ziarenie priamo odovzda svoju energiu elektronom).
It is by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Свобода капиталистического общества всегда остается приблизительно такой же, какова была свобода в древних греческих республиках: свобода для рабовладельцев. [В.И. Ульянов]
.
).
perfecto. mel bych jen par nametek k vypoctu nutneho stineni. nepocitas s druhotnejma efektkama pri interakci ruznych druhu zareni s matrošem použitým a jejich transformaci na šajn jiny jinak pruchodny stiněnim. to je nutno prosetrit a zohlednit. ac pri ruznejch typech fuznich reakci prevlada zareni jisteho typu, stineni s nim dela divky. ale tesim se na pokracovani 
3x
9x
12x
ze si plazma o tom snad ani ty nepochybujes 
